Děkuji za tip, nenapadlo mne, že by se z vodnice dala dělat polévka. Mám ji moc ráda syrovou, tohle zní zajímavě. Myslíte, že když použiju normální smetanu, mám použít stejné množství? Přišlo mi to hodně, nevím, jestli třeba sojová smetana zahušťuje a zjemňuje stejně či jinak. Sojové smetany se bojím (obecně nefermentovaných sojových výrobků kvůli obsahu antinutričních látek a fytoestrogenů).

Děkuji moc za radu s tím množství smetany, už se těším, až se vodnice v bedýnce objeví, ať to můžu zkusit. Díky taky za článek k sóji, my ji jako fermentovanou kvalitní vyhledáváme, to ano, ale nefermentované se obáváme. Říkám si, že když je sója tradiční potravinou v Japonsku, je určitě dobré se podívat, jak a v jaké míře ji tam tradičně využívají. A kdo byl v Japonsku a ptala jsem se, tak prý zásadně jedí sóju jen ve fermentované podobě a pouze v omezeném malém množství. Tak si říkám, že asi vědí, proč to dělají. Někdy je fajn sledovat tradiční využití potravin v tradičním místě. Osobně mne straší ty antinutrienty a představa, že zbytečně z jídla, které obsahuje sóju, nevyužiju další živiny, které tam v tom jídle jsou, neboť se při trávení navážou na nutričně důležité látky a vytvoří nestravitelné komplexy. Potom je i otázkou, jaký smysl má pěstování plodiny, která pokud je špatně zpracovaná, akorát z výživy živiny spíše bere, než dává. To pole by se mohlo využít lépe.
Otázka mléčných výrobků je ještě složitější, co se týká využití živin atd., tam to navíc funguje dobře pouze pro ty lidi, kteří z genetického hlediska byli zvyklí mléčné výrobky trávit... a zpracování mléka ničí spoustu živin a důležitých látek. My třeba používáme kvalitní smetanu od farmáře u kterého víme, jak se ke zvířatům chová. Potom nám tato potravina dá i vitamin D, K2, B12 a další živiny, které v obyčejné smetaně vůbec pořádně nemusí být.