Zobrazují se příspěvky se štítkemPermakultura-zahrada. Zobrazit všechny příspěvky

Upcyklované květináčky


Dnes je sice jarní rovnodennost , ale jarní počasí zrovna není... u nás mrzne. Zahradničíme ale i doma - přípravy na sezónu jedou naplno! Papriky se mi krásně po vyjednocení chytly a rajčata vysetá minulý vikend už vykukují z hlíny. Tento vikend se chystám na další výsevy, hlavně květin🤗
A protože se mi už mnohokrát osvědčily tyto improvizované kvetináčky z ruliček od toaleťáku 😅 chtěla bych s vám sdílet i tipy proč zrovna takto:
▪️
1. Jsou prodyšné a přesně poznáte kdy potřebují zalít když oschnou.
2. Ušetříte spousty místa na oknech, to já hodně ocením při tom množství 🙂👍
3. Vysazují se pak do záhonu celé i s ruličkou, to je zrovna u těch paprik super, protože nezbrzdíte přesazením jejich růst! Nemají rády manipulaci s kořeny a narušení balu...
4. Jedná se o upcycling - věci určené na zrecyklování (vytřídění) ještě jinak využijeme.
5. Neřešíme žádné květináče - přípravu, čistotu a skladování...
▪️
Není to nic převratného, mnozí jistě už znáte 👍 Pojďme si dat společné tipy co zajímavého plánujete letos pěstovat poprvé a inspirovat se! Já jsem zvědavá na mexické miniokurčičky, tzv. cucamelon 🥒 včera jsem je už vysela, protože prý dlouho klíčí...
▪️  
Na sociálních sítích jste se mě ptali na plíseň ruliček, tu jsem měla hned poprvé, když jsem to zkoušela před pár roky, od té doby nic, netuším čím to bylo, ale vím že jsem měla ruličky postavené na tácu pod truhlík a hodně zalévala-jak jsou ruličky vysoké netahaly vodu rovnoměrně. V těchto vaničkách zalévám shora tak akorát a znovu zaliju až papír ruličky zřetelně oschne.... Možná to bylo i nečistým tácem pod nimi, možná jsem je měla umístěné v chladnější místnosti, nedovedu ten důvod přítomnosti plísně přeně definovat, ale určitě to nevzdávejte a zkuste....
 
 

Seed Bombs


Je to zábavné jarní zahradnické tvoření, které baví nejvíc děti 🙂 Semínkové bomby, také známé jako semínkové míčky, jsou malé kouličky půdy a bláta smísené se semínky. Stačí přidat vodu a sluneční světlo, to je probudí k životu! Do různých míst na zahradě si tak můžete "nabombit" různé pestré skladby podle toho, co chcete!

Ještě mě napadlo, vy co žijete ve městech, můžete takové bombičky naházet třeba ke stromu kolem kterého chodíte do práce, do školy nebo je prostě dát do truhlíku na okno nebo balkon ;)




květnatá louka
bylinky a kořenní
medonosné rostliny
motýlí louka
kopretinová louka
divoké byliny
kukuřičné a slunečnicové...

My jsme smíchali chrpu modrou, svazenku a kopretiny 🙂 Použili jsme hlínu z našeho kompostu, lehce provlhčenou. Bomby nechte hned uschnout, aby nezačaly předčasně klíčit! Pak už stačí jen naházet na požadovanou plochu 😉 Semínka by se měla lépe uchytit, protože bomba poskytuje semínkům půdu na vyklíčení. Z volně rozhozených semen mi v louce nikdy nic nevyrostlo! Nemají v trávě šanci. Letos tedy "bombíme" a uvidí se. Bez deště však nepůjde nic 😞 Každopádně děti, tak ty to bude určitě bavit. Naši kluci dělali vše sami.






Jmenovky k zelenině

Obyčejné, jednoduché a velmi praktické! Tedy alespoň pro mě. Mám toho dost k výsevu a občas se v tom pak ztrácím. Kvalitní označení se také vyplácí v případě, že semenaříte jako já ;) Z toho co dala zahrada v předjarním prořezu jsme si doma s klukama, ale i se školáky v naší dřevodílně vyrobili tyto čistě přírodní jmenovky. Inspirací mi byla https://veronikaburgaud.cz/ Kupovat cedulky opravdu není nutné. Pokud nemáte nic k zužitkování, zbytečně nestříhejte a zkuste třeba dřevěné tyčinky na nanuky nebo lékařské lopatky na vyšetřování krku, hlavně ne z plastu ;) Tak ať vám to dobře roste!


klacíky (různé druhy, já mám převážně vrbu)
zahradnické nůžky
ostrý lesácký nůž

Klacíky doporučuji čerstvé, minimálně 20cm dlouhé a silnější asi jako prst. Do záhonů samozřejmě, jinak do kelímků stačí menší.
Jednu stranu seřízneme do špičky jako tužku nebo nakoso, podle toho jaké máte dřevo a nůž. Zkrátka jak to půjde :) Druhou stranu seřízneme několikrát naplocho, dokud se nevytvoří rovinka vhodná k napsání písmen. Popisujeme obyčejnou tužkou, prý to vydrží nejdéle, a až řez dobře oschne jinak to stejně nepůjde.
Je to pracné, ale určitě během sezóny oceníte. Já se svými mnoha druhy paprik, rajčat a fazolí budu ráda! Tak snad mi je kluci nepřepíchají jinam jako dělali když byli menší.....

Jak na vrbový prutník

Je čas na ořez vrbového proutí! Ať už zapěstováváte proutky na tvoření nebo provádíte řez z čistě estetických důvodů, pěstujete si hlavu, tzv. babku.
Minulý rok jsem si založila také prutník z různých druhů košíkářských vrb. A to hned ze dvou důvodů, budoucí závětrná a pohledová clona a pěstování prutů na košíkaření.
Vrba je nezmar, a proto můžu doporučit každému, není co zkazit. Nám obrážely i tlusté špalky dřeva ještě v létě v červenci v kůlně :) Na venkově už klasických vrb "babek" moc není, a když nějaké objevíte, nejčastěji u rybníků, bývají zanedbané. Je totiž potřeba je stříhat každoročně! Ale ta paráda a stylovost, nemá to chybu. Ať žije klasický český venkov! Miluju to, jako od Lady :)


Z tohoto nádherného starého prutníku jsem měla tu čest získat svoje proutky :) Kamarádův tatínek léta košíkaří, třeba se od něj časem něco i naučím...

Na košíkaření:
- ze známých 400 druhů vrb je jen 14 vhodných ke košíkaření!
- pruty musí být rovnoměrně rostlé, nerozvětvené, vyzrálé a bez součků, aby se nelámaly
- rostliny, budoucí babky, sázíme blízko sebe, v řádcích od sebe vzdálených asi 60cm, tak se vytvoří stinný porost, ve kterém se pruty nemají snahu větvit
 - ideální proutek má něco málo přes 1m, v bohatých přehnojených půdách vyrostou pruty i přes 2m, mají tak mnoho dužiny a málo rostlého dřeva, což pro klasické košíkaření není to pravé
- prutník je tedy vhodné paradoxně založit na chudé, suché a písčité půdě, spíše na plném slunci než na vlhkém až podmáčeném místě!

Sázíme:
- keřový souvislý porost: malé nařezané proutky (jen na dvě očka nad zem po 15cm od sebe) nebo
- stromkový souvislý porost: silnější pruty (asi 30cm do země a 50cm od sebe), které dole seřízneme do špičky a zapustíme opatrně do země, díry raději tlučeme předem něčím jiným, abychom je nepoškodili. Po zasazení zkrátíme ve výšce budoucí hlavy (babky).

Co dál:
První rok dobře zamulčujeme, aby nevysychaly a my neotročili se zaléváním, později už se to mulčuje samo svým listím. Pruty z první sezony v zimě sklidíme, ale ke košíkaření ještě nepoužíváme, nejsou ještě tak kvalitní a často moc malé. Každoročně sklízíme v době vegetačního klidu všechny pruty, jinak prutník zplaní! A pokud nekošíkaříme, použijeme je třeba k výrobě rozličných zahradních prvků, plůtků, treláží apod.

Ještě větším nadšencům doporučuju postupovat podle Marie Thun nebo jiného biodynamického kalendáře respektujícího fáze Měsíce ;) Myslím ten střih a sázení.

Jaro 2017
První ořez únor 2018

Semínkaření

Tak jo! Konečně něco z pemakulturního tématu. Chtěla jsem o tom přispívat víc, ale jaksi začala sezóna a zavalila mě praxe. Nicméně neměla bych asi moc pěkných fotek na výběr...takže všechno má svůj čas a musí dozrát.


Semínkaření miluju! Je to taková trochu piplačka, ale mě to baví :) Mám z toho příjemný pocit mít sbírku svých semen, vlastních! Nejsem závislá na tom co koupím v obchodu, mám své mnohdy velmi naducané pytlíky rozličných semínek a na jaře s nimi kouzlím. Začala jsem s tím před několika lety, pozvolna a nejistě a to z několika důvodů, ale ten hlavní byl uchování samovýsevných druhů bylin, tedy jednoletek. Taková jistota, kdyby se některá na jaře neobjevila... Dnes semínkařím i zeleninu a květiny pro včely. Přínos to má zajisté šlechetný:

- přírodní semena do přírodní zahrady, jste bio a tvoříte bio (žádná mořidla a syřidla na osivu, upřímně čemu to pomáhá?)
- když se zadaří obvykle je i slušné množství než v pytlíčcích z obchodu (u přebytků se nabízí prostor k výměnám semen v semínkovnách nebo se sousedy ;) a pokud distribuujete dál, je vhodné uvést nadmořskou výšku vaší zahrady
- kultivujete odolné odrůdy pro svůj pozemek, podporujete variabilitu a tím i biodiverzitu (lidé semenařili celá staletí a dříve měl každý kraj pestrou paletu svých odolných odrůd)
- včelky u vás budou rády
- jste správný permakulturista neboť směřujete k soběstačnosti
- jste zerowaste, protože nenakupujete desítky druhů semínek po pár kusech balených ve dvou obalech

A aby se zadařilo? To už je trochu alchymie, chce to :

- nechat rostiny nakvést (u zeleniny jsou lidé velmi nejistí, ale je to pěkné, věřte!)
- dostatečně dlouho nechat semena na rostlinách zrát (předčasně sklizené nejsou nic moc, malé a téměř neklíčí)
- ale v pravý čas sklidit (některá semena vypadají nebo vystřelí, jiná zase může je napadnout třeba plíseň nebo červík)
- dobře, ale opravdu dobře usušit a pak už jen dobývat semena a čistit od plev....to se ale krásně dá dělat třeba až na podzim nebo v zimě, když není co na zahradě ;)
- před sezónou je dobré, pokud si nejsem jistá kvalitou semen, udělat zkoušku klíčivosti (jako ve škole na vatu ;)

Dnes jsem přibližně z 95% soběstačná v zahradním osivu. To co koupím je většinou to co mi nevyšlo nebo něco nového pro ještě větší pestrost.


Rajčata speciálně:

Rosolovitá dužnina, v níž jsou semínka uložena, obsahuje chemické látky bránící klíčení ve vlhkém prostředí. Tento biologický mechanismus brání předčasnému vyklíčení semen, a je třeba ho odbourat fermentací. Proces také může zničit semeny přenášené choroby, které by mohly ovlivnit další generaci rostlin.
Vybereme si rajčata plně vyzrálá ze zdravé rostliny. Pokud zvolíte rajčata z hybridní rostliny, nebo z rostliny z chemicky ošetřených semínek, výsledky nemusí být dobré. Rozkrojíme rajčata na půl a vydlabeme vnitřky do zavařovací sklenice. Ty nejmenší rajčátka stačí vymáčknout, je to mnohem snažší než je škrábat nožíkem.Označíme si nádobu, tedy pokud kvasíte několik různých druhů semínek. Víčko nezavíráme, aby se dovnitř dostal vzduch. Denně promícháme a třetí den by se měla na povrchu vytvořit vrstvička plísně. Je čas semínka dostat ven, jinak mohou začít klíčit! Postupně odléváme a ředíme znovu vodou, nakonec scedíme přes sítko. Pořádně je ještě propláchneme a rozprostřené je necháme několik dnů sušit.
Semínka rajčat si udrží rozumnou míru klíčivosti 3-4 roky, jsou-li dobře uložena. Nemusíte tedy semenařit každou odrůdu každý rok. Doporučuji vytvořit si o něco větší zásobu semínek, abyste jimi mohli podarovat své známé nebo od nich případně získat výměnou jiné zajímavé odrůdy.


A takhle semena skladuju:
Vím, plast, ale tak se k semínkům nedostane vlhkost a balení jsou i skladná, i když o to tolik nejde. Obaly používám opakovaně.


Zajímavé odkazy ;)

Příkrm drobného ptactva v zimě

Krmení ptákům se běžně dává od listopadu do března. Já je přikrmuji jen v době silných mrazů se sněhovou pokrývkou, kdy je pro ně opravdu náročné najít nějakou potravu. Necháváme totiž poslední spadané ořechy na zemi pro ptáky a v zahradě se najdou vždy nějaká zbylá jablka na stromech a drobné bobule jako třeba rakytník.

sýkora koňadra, sýkora modřinka, vrabec domácí, vrabec polní, brhlík lesní a ještě k nám létájí hrdličky a žluna

Krmítka
- klasické dřevěné
- samonásypné (doma ho vyrobíte z PET lahve a tácku)
- navléknutá semena nebo celé usušené květy slunečnic, svazečky sušených květů bodláků a jiných plevelů, bobule, nebo jablka, hrušky apod.
- tuková směs v kokosovém ořechu, květináči nebo jako koule v síťce od citrónů


Umístění
- od listopadu do března
- 1,5m nad zemí 
- klidné závětrné místo v blízkosti stromů nebo keřů nebo okenní parapet

Co jedí
- pěvci sýkory, zvonci, hrdličky, brhlíci, strakapoudi..
   - slunečnicová semínka
- pěnkava, dlask, vrabci, hrdličky
   - ovesné vločky a jiné obiloviny
- kos, drozd
   - celé jablko, bobule
- stehlík, zvonci, pěnkavy, strnadi
   - semena plevelů
- hmyzožraví strakapoudi, sýkory, šoupálci, mlynaříci, střízlíci, králíčci..
   - lůj, tuk
- dále můžeme použít: proso, len, mák, dýňová semínka, ořechy a bobuloviny

Co zásadně nedáváme:
- solený tuk, pečivo, zbytky jídla

Moje tuková směs: (60kč - 4 poloviny kokosového ořechu a ještě jedna velká koule do síťky)
500g nesoleného sádla
2kg směsi semen

Čím pestřejší jídelníček ptákům nabídnete, tím více druhů vás navštíví. Je to pěkné je sledovat s dětmi. Mám vypozorováno, že ptáci se potom u vás v zahradě budou zdržovat více i po zbytek roku a mnohonásobně se vám tím odvděčí. Svojí hudbou a přitomností vůbec, ale také svojí regulační činností při shánění potravy v zahradě (hmyz, plevel).

Můj TIP: vyrobte si lapač snů ze sušených plodů jako já s dětmi, poslouží všem ;)
http://www.apiastrum.cz/2017/10/kdyz-je-venku-destive-pocasi-jako-dnes.html

Permakultura na Apiastrum

Rozhodla jsem se, že budu na blog dávat i příspěvky na téma permakultura. Moje zkušenosti, zajímavosti, co mě kde nadchlo a inspirovalo atd. Je to široký pojem, vím, je to ale přesně to co cítím ze srdce. A jak mi napsal můj blízký kamarád: Je to spíš životní styl než filosofie a v podstatě nás to všechny vede k přirozenosti. Čím dál tím více příjímáme ve vztahu k přírodě rozhodnutí, která jsou motivována naší vlastní pohodlností. Důsledky takovýchto kroků se neprojeví hned, takže spojit si někdy příčinu a následek je složité a velice obtížné.

Trochu z naší živé zahrady:

Česnek - květní stvol

Je právě nejvyšší čas odstranit květní stvoly u pěstovaného česneku. Odstřiháváme je celé až nad prvním listem a nezapomeneme na záhonu 1-3 květenství nechat jako ukazatel sklizně když se napřímí. Je důležité to neprošvihnout, palice pak v zemi pukají a nemají takovou skladovatelnost. Málokdo, aspoň z mého okolí, ví že květní stvoly česneku také využije skvěle v kuchyni - do zeleninových směsí a salátů, do odšťavňovače nebo prostě jen tak na chuť, někdo je i zavařuje. Já si nasekala zásobu do mrazáku.
Celá rostlina česneku obsahuje allicin, známý pro své antibiotické a fungicidní účinky, tak zkuste používat i květní stvol, je škoda to vyhodit na kompost.... A navíc je to celkem delikatesa ;)







Recepty kde jsem ho použila ;)

http://www.apiastrum.cz/2015/08/bulgur-s-cervenou-cockou.html   http://www.apiastrum.cz/2016/06/restovane-cesnekove-kvetni-vyhony-s.html   http://www.apiastrum.cz/2016/07/zelny-zavin-se-skvarky.html