Je to skutečně nápoj třetího tisíceletí, protože jsou o něm zmínky už v bibli. Neuvěřitelně dlouho trvalo než jsme ho v dnešní době opět uznali, jaké dělá zázraky, které klasická medicíma prostě neumí. Dnes už je to všechno samozřejmě i vědecky podložené. Je to malý zázrak, který si můžete udělat doma každý sám. Bez vaření, za dva dny máte hotový elixír!
Co to umí?
- čistí tělo od toxických látek
- významně posiluje odolnost, imunitu
- citelně doplňuje bioenergii, neboli vitalitu
Co to je?
Jedná se o společenství bakterií a kvasinek, které používali lidé už odpradávna k výrobě kvasných nápojů a potravin na celém světě.
Nápoje, které se vyrábí kvasným procesem obsahují mnoho vitamínů a spostu nových zajímavých látek, které se v běžné potravě téměř nenachází.
Nápoj z tibi je znám i pod názvem japonské vodní krystaly, kefir d'acqua, vodní kefír nebo živá zrnka.
Krystalky jsou malé, průhledné a klihovité konzistence. Možná byly původně kutivovány z tradičního kefíru z Kavkazu, to už zůstává sporné. Každopádně nápoj obsahuje 13 druhů Lactoballů a 12 druhů prospěšných kvasinek.
Pro přípravu základního nápoje ze startovací dávky Tibi krystalků, budeme potřebovat:
750ml sklenice
min 40g tibi krystalků
1-2 lžíce rozinek (lze i sušené fíky, švestky nebo meruňky)
1/2 citrónu
2 lžíce cukru (používám třtinový ale je to jedno)
kvalitní pitná voda nebo převařená, min. však odstátá bez chloru
Krystalky propláchneme v plastovém cedníčku a vložíme do sklenice s cukrem, šťávou z citrónu a hrozinkami. Dolijeme vodou, přiklopíme víčkem, ale nazavíráme! Necháme pracovat (fermentovat) 2-3 dny. Podle toho budete mít vodní kefír sladší nebo kyselý. Rozinky je nutné používat, kvasinky se jimi živí. Ale můžete zkusit třeba i sušenou švestku, ta má také hodně cukrů. Nikdy nedáváme do chlorované vody ani nepoužíváme kovové pomůcky! Krystalky bychom tím mohli zabít.
Krystalky rostou rychlostí cca 10% za den a podle mých zkušenosti je možné jich mít ve sklenici i téměř polovinu objemu. Můžete vypít až 1,5l za den. V létě to možná u takto lahodného a osvěžujícího šumivého nápoje nebude problém ;) Každopádně je to už dávka terapeutická, kterou předepisují i někteří alternativnější lékaři na nemoci jater a žlučníku, ledvin i močových cest, záněty střev, sklerózy, infarkty, při žloutenkové dietě, na ženské orgány a i kožní neduhy.
Já osobně velmi vnímám tu vitalitu z nápoje, víc energie, ale asi nejvíc to, že nejsem vůbec nemocná. Rýmu jsem měla naposled loňské září, ale to bylo z klimatizace při cestování. Všechno mě jaksi míjí a to je fajn pocit, ta odolnost!
Funguje zde také ještě jeden silný aspekt, a sice to, že si nápoj s láskou připravujete sami pro sebe a tudíž máte zájem na sobě pracovat!
Podrobnější informace jsem čerpala z knihy P. K. Nečase: Civilizační choroby, výživa a my.
Rozdíl mezi kváskem a nepřirozenými kypřidly je obrovský. I když přírodní kvásek kyne velmi pomalu je to vlastně prospěšné. Přírodním způsobem se přemění na zdravější a stravitelnější produkt. Několik desítek druhů kvasinek a bakterií štěpí škroby a tvoří vitamíny a enzymy. Průmysl sleduje pouze rychlost tvorby CO2.
Droždí dnes už také není to co bývalo, tedy pravé pivovarské kvasnice. Dnešní běžné droždí se pěstuje na odpadní melase z výroby cukru. Tradičně se pěstovalo na obilí a nepřidávaly se k němu žádné chemické látky.
Tradiční kvásek se připravuje výhradně samokvašením bez přítomnosti podobných ale průmyslových kvasinek a bez pomoci různých nepřirozených kultur a startérů. Z toho jasně vyplývá že dnes pro pekaře má slovo kvásek jiný význam než pro zastánce ryze přírodní kuchyně......
Zdravý kvásek má svoji imunitu a před nežádoucími kulturami se ubrání, tedy pokud je živý a kvasinky mají co jíst :)
Budete potřebovat:
2 vrchovaté lžíce žitné chlebové mouky
4 lžíce vody
0,5l vysoká sklenice
potravinářská folie
textílie (v létě proti octomilkám)
Mouku s vodou dobře promícháme do kašovité konzistence, ve vysoké sklenici se mi to dobře dělá nožem od příboru. Ubrouskem otřeme stěny sklenice a zakryjeme potravinářskou folií, kterou propícháme vidličkou, aby kvásek mohl dýchat a necháme při pokojové teplotě stát někde v kuchyni.
Nejlépe na viditelném místě kde nám nebude překážet, abychom ho nezapoměli nakrmit.
Dokrmujeme každý den 1 lžící žitné mouky a 2 lžícemi vody, dobře
promícháváme a vždy očistíme sklenici! Toto děláme dokud kvásek sám
nezačne tvořit bublinky, trvá to asi 3-4 dny. Jako na obrázku, to je ale už zralý kvásek objemově připravený na 1 velký chléb.
Hotový kvásek by měl mít příjemnou nakyslou vůni a středně hustou konzistenci, čím řidší tím je tam větší tendence ke zkažení-zoctovatění. Doporučuji používat až tak 5 dnů starý kvásek, ktdyž byl založen nanovo. Jinak když si ponecháte trochu kvásku z pečení chleba a znovu ho dokrmíte budete si tak pěstovat velmi kvalitní kvásek typické chuti a ten už pak po dokrmení jakkoliv velkém můžete použít už druhý den na pečení dalšího chleba.
Pokud víte že se nebudete moci o kvásek starat nebo ho prostě nebudete potřebovat, uchováte ho v lednici asi 5 dnů bez krmení, kvasinky a bakterie zminimalizují činnost, oživíte opět dokrmením.
Kvásek také nabízím pro zájemce ve svém apishopu na blogu ;)
Je to vychytávka, a když se vám povede stačí už jen dokupovat kvalitní mléko a máte litr jogurtu za cenu litru mléka, což je asi polovina ceny v obchodě. Navíc když dojde jednoduše si ho doděláte a nemusíte hned lítat do obchodu, zvlášt třeba kvůli dětem.
1l kvalitního tučného nejlépe biomléka nebo domacího kravského nebo kozího mléka
jogurtovou kulturu nebo kvalitní bílý jogurt opět nejlépe bio
nádobu o objemu 1l kterou lze dobře uzavřít
Nejprve mléko svaříme-jak se začne vařit, zvedat hladina a pěnit, rychle odstavíme nebo to bude všude po plotně (taky už se mi stalo :). Necháme zchladnout pod 40°C (jinak přidávanou kulturu zahubíme) a přidáme asi 2 lžíce jogurtu nebo jogurtovou kulturu podle návodu (s tím nemám zkušenost) a velmi dobře rozmícháme. Směs by měla stát asi 8-10h bez hýbání v teplotě 38°C.
Já to dávám do domácí pekárny kde mám volitelné programy a nechám ho tam zrát v klidu přes noc. Kdo nemá tu možnost lze to dát do peřin a funguje to prý také, jen musíte asi ohlídat aby převařené mléko nezchladlo až moc. Výsledný jogurt je pěkně tuhý ale jinak než jste zvyklí, lžíce v něm sice stojí ale při nabírání se jakoby táhne. Podle mé zkušenosti je jogurt nejlepší asi tak po týdnu v lednici, krásně dokysne a má hladší konzistenci, prostě dozraje. Když si nezapomenete dát 2 lžíce stranou můžete to s novým mlékem rozjet znovu a pak zase znovu a tak pořád donekonečna dokud jednou nepřijde nějaký žrout který to všechno sní :)
Jogurt z kozího mléka bude vždycky řidší, protože má méně bílkovin, zato je lépe stravitelný. Jogurt by se neměl stát stálým nebo hlavním jídlem, ale zpestřením jídelníčku. Lepší je kombinovat ho se semínky a zeleninou než s ovocem, marmeládou apod.
