Další nezbytnosti,

Ghí, přepuštěné máslo

13.9.15 ApiAstrum 1 Comments

Přepuštěné máslo se kdysi používalo hojněji i u nás není to nic exotického co má původ v Indii a v Ayurvédě. Až do 17. století se u nás nepoužívalo téměř výhradně nic jiného! Když hospodyňky neměly lednice tak si máslo přepustily a vydrželo při pokojové teplotě i několik let! A říkalo se mu máslo, čerstvému máslu se totiž říkalo putra :). Přepuštěním se také zvýší kouřový bod ze 180°C na asi 250°C takže je mnohem vhodnější na smažení než samotné máslo, zlepšuje stravitelnost pokrmů a zlepšuje jejich chuť.

Podle ajurvédy je ghí elixírem života a nejvhodnějším tukem pro člověka. Posiluje ojas, zdroj životní energie, základ imunity a fyzické i psychické pohody. Posiluje také trávicí oheň agni. Napomáhá detoxikaci, protože na sebe váže toxiny rozpustné v tucích a odvádí je z těla ven. Má omlazující a regenerační účinek, dokonce se používá i na pleť.

Domácí výroba ghíčka je překvapivě snadná, rychlá a vyjde vás mnohem levněji. Já ho dělala ze dvou másel, takže z 500g a získala jsem asi 400ml ghí. Bude vás to stát asi 100Kč a asi 15-20 minut času. Je to snadné!

2 kvalitní Bio másla po 250g

Másla dáme do kastrolu a velmi mírně zahříváme na plotně v kastrolku, nesmí se nám připálit. Necháme ho zlehka probublávat a přitom sbíráme veškerou pěnu a sraženiny co vznikají za doprovodu jakoby prskavého zvuku (jako když se smaží).
Po nějaké době tento zvuk úplně zmizí a to nám značí že už je hotovo, resp. vše je z másla odděleno-bílkovina je sražena a voda odpařena. Pokud jsme dobře sbírali pěnu uvidíme na povrchu jemnou blanku něco jako bývá na přelouhovaném čaji, tu taky odstraníme. Na závěr slijeme do sklenice přes malé jemné sítko vystlané ještě několikrát přeloženým papírovým ubrouskem. Získáme tak čirý čistý mléčný tuk, který se nekazí, nežlukne.
Skladujeme ideálně při pokojové teplotě, ghí tím údajně ještě více získá na své léčebné síle :) Někdo využívá prý i tu pěnu třeba na těstoviny, do omáčky jako smetanu atd.