Sušené citrusové dekorace

Tyto krásné přírodní dekorace příjemně ovoní celou místnost a snad nikdy se neokoukají ;) Sama je mám už léta v oblibě a vždy, když je někde vidím na prodej říkám si co lidé, hlavně ženy dnes vlastně během adventu tvoří. Citrusové dekorace si snadno připravíte sami a tak jsem se rozhodla vás inspirovat ;)
PS: letos jsem si udělala mezi okny naší chalupy trochu přírodní výzdoby a jsem z ní nadšená! (starý červený manšestr, poklady z lesa a pár věciček co se doma našly...jo a minisvětélka, které dostanete i do lahve ;)


K sušení použijeme menší pomeranče, mandarinky, citróny nebo limetky.

K sušení plátků nařežeme cca max. 5mm tlusté kolečka. Ne zase moc tenká! Rozprostřeme na papír na pečení a plech nebo na talíř a sušíme na topení, u kamen, v troubě na 50°C nebo v sušičce. Já doporučuju ty první dvě metody. Krásně to provoní místnost! Pokud je budeme sušit zavěšené v prostoru musíme počítat s tím, že se pokroutí. Někdo si je čerstvé věší přímo na stromeček, je to jako potpourri.

Menší plody mandarinek můžeme sušit celé. Ozdobně nařízneme kůru nebo část přímo vyřízneme a usušíme u kamen nebo na topení. Tady bych doporučila po nařezání umýt. Stalo se mi, že šťáva zaschla na kůře a nevypadalo to dobře takové hnědé skvrny.

Celé plody, nejlépe menších pomerančů (ty na džus) můžeme také ozdobně vyřezat. Obdobně jsem letos vyřezávala dýně. A čím? Mám doma sadu na linoryt, který jsem ještě nezkoušela a tak s tím dloubu do ovoce :)

A jak děláme s dětmi ozdoby vykrajované z kůry citrusů pro inspiraci zde.
 

Píšu o semínkovně

O semínkovnu u nás ve vsi se zajímá čím dál více lidí i v okolí a to je skvělé! Zaujala totiž i redakci ze sousední vesnice, a tak můj příspěvek, povídání o tom co to semínkovna je a jak funguje, ale třeba i pěkné počtení o našem zámku v Domousnicích najdete v jejich novém Zpravodaji. Celý naleznete zde.
 

Išlské dortíčky

Podle rakouského lázeňského města Bad Ischl. Moje poslední letošní klasika, kterou někdo dělá i dvoupatrovou proloženou ještě marmeládou. Nebo z kakaového těsta s citrónovou polevou. Ani nevím co je vlastně originál, každopádně toto je rodinný recept s mými obměnami ;)


300g celozrnné špaldové mouky
150g domácího ghí (nekupujte, je to strašně drahé! jak ho vyrobíte se dočtete zde ;)
50g mletých ořechů
50g třtinového cukru
1 žloutek
citrónová šťáva

Náplň: ořechové máslo podle vaší obliby a chuti

Poleva: kakao, agávový sirup, kokosový olej

Ze surovin vypracujeme tešto, vyválíme tlustší placku a vykrájíme různé tvary. Upečeme při 175°C lehce dorůžova. Vychladlé slepíme ořechovým máslem a dáme do lednice zatáhnout. Po pár hodinách můžeme namáčet v čokoládě, připravené ve vodní lázni a dozdobit ořechem.

Vánoční stromky

Krásné adventní tvoření pro děti cca od 4 let. Procvičí si skládání papíru, stříhání, lepení a zručnost při natahování příze jako řetězu. Tohle nás spolu bavilo a i se líbilo, takže přidávám po delší době zase něco do kategorie tvoření s dětmi ;)



Pokud by to nebylo jasné z foto postupu ptejte se v komentářích ;) Vycházeli jsme z papíru o velikosti A4. Potřebujete nůžky, lepidlo, příze a případně nějaké třpytky (syn si je nekompromisně prosadil :)
Inspirovala jsem se na  http://krokotak.com/


Papír si položíme na šířku, přehneme napůl a k této ose ohneme oba horní rohy. Dolní pruh odstřihneme.
Papír v ose přeložíme napůl a k centrální úhlopříčce ohneme pravý i levý roh.
Dolní cípy přilepíme každý k jiné straně.
Z odstřižku vytvoříme kmen a slepíme.
Tužkou si naznačíme kde budeme nastřihovat drážky pro přízi.

Kokosové cukroví ze strojku

Letos mi při mletí ořechů, po staru v mlýnku, skvěle pomáhal syn a vzpomněla jsem si, jak jsem jako dítě ráda asistovala při výrobě tohoto cukroví. Pro tu změnu od vykrajování a plnění formiček.

Takže hlavně pro syny klasika....cukroví není dokonalé, dělaly ho děti a pěkně jsme si to spolu užili ;)  Jinak upekla jsem šest klasických druhů s výživnějšími surovinami, které už mám na blogu v cukroví  Chystám se ale ještě na dva možná tři nové raw a to se určitě podělím o recepty ;) Už pár let jsem tolik druhů nedělala, nevím co mě to popadlo, snad že chci dát výslužku taky tátovi a strejdovi...chlapům, který by potřebovali ženskou jako sůl! Tak snad je trocha domácího potěší :)


300g celozrnné špaldové mouky
50g třtinového cukru
100g strouhaného kokosu
200g másla nebo ghí
2 žloutky
vanilkový extrakt

Ze surovin vypracujeme tešto. Z mlýnku vytlačujeme těsto v různých tvarech a profilech. Tyčinky, věnečky, podkovy...jak umožná pružnost těsta. Záleží také na použitém kokosu. Obecně ale bývá toto cukroví lámavější, křehčí na manipulaci...
Upečeme při 175°C lehce dorůžova. Vychladlé namočíme nebo zacákáme čkoládovou polevou, kterou připravíme ve vodní lázni:

kakao
kokosový olej
agávový sirup

Posypeme ještě strouhaným kokosem a uložíme do lednice zatuhnout.

Nápoj z pražených bukvic (káva z bukvic)

Během podzimích výletů s klukama a také při sběru hub jsme si nashromáždili spoustu bukvic k výrobě přírodních dekorací. I s nažkami, které mi doma v teple vypadaly. Byla jich hrst celkem pěkných, takže jsem o nich začala uvažovat jako o potravě :)

No co, vždyť žaludová mouka nutričně daleko předčí obiloviny, tak bukvice budou také dobré! Zjistila jsem ale, že by se měly vždy upražit, přestože jsou plody jedlé, ve velkém množství mohou být mírně toxické.... I když byste jich museli sníst strašně moc, abyste se otrávili ;) Dál je to pak už jen na vás zda si jadérka vyloupete a sníte nebo celé nažky rozemelete a zalijete horkou vodou... Já to beru jako výživné, lokální zpestření z darů našich lesů. Běžně dostupné a zadarmo.

A čerstvá kávička pěkně zavoněla ;)


Bukvice byly pro lidovou stravu ještě důležitější než žaludy, obsahují totiž velké množství tuku (40-50 %). Vyráběl se z nich proto olej, lisoval se za studena, tudíž byly jeho vlastnosti téměř srovnatelné s dnes oblíbeným olivovým olejem. V lidové kultuře neexistují zbytky, proto se při výrobě bukvicového oleje spotřebovaly i výtlačky. Vzhledem k tomu, že byly nasládlé, dávaly se dětem jako mlsky nebo se přidávaly do potravy domácím zvířatům. Tradice lisování oleje z bukvic se naposledy obnovila za 1. světové války, jako náhražkové řešení.
Bukvice se však v tradiční společnosti jedly i syrové a to především o přástkách. Prodávaly se také na trzích jako mlsky pro děti, jsou samy o sobě sladké. Věřilo se, že mají i léčivé účinky, ale obsahují i některé jedovaté látky, které však nepřechází do oleje.

Prozdravi.cz : tipy na Vánoce

Další inspirační čtení na téma „Tipy na Vánoce“ plus ode mě jako vždy i „něco navíc“ jako jsou vánoční zdravé recepty.



Původní článek naleznete zde.