Jak na vrbový prutník

Je čas na ořez vrbového proutí! Ať už zapěstováváte proutky na tvoření nebo provádíte řez z čistě estetických důvodů, pěstujete si hlavu, tzv. babku.
Minulý rok jsem si založila také prutník z různých druhů košíkářských vrb. A to hned ze dvou důvodů, budoucí závětrná a pohledová clona a pěstování prutů na košíkaření.
Vrba je nezmar, a proto můžu doporučit každému, není co zkazit. Nám obrážely i tlusté špalky dřeva ještě v létě v červenci v kůlně :) Na venkově už klasických vrb "babek" moc není, a když nějaké objevíte, nejčastěji u rybníků, bývají zanedbané. Je totiž potřeba je stříhat každoročně! Ale ta paráda a stylovost, nemá to chybu. Ať žije klasický český venkov! Miluju to, jako od Lady :)


Z tohoto nádherného starého prutníku jsem měla tu čest získat svoje proutky :) Kamarádův tatínek léta košíkaří, třeba se od něj časem něco i naučím...

Na košíkaření:
- ze známých 400 druhů vrb je jen 14 vhodných ke košíkaření!
- pruty musí být rovnoměrně rostlé, nerozvětvené, vyzrálé a bez součků, aby se nelámaly
- rostliny, budoucí babky, sázíme blízko sebe, v řádcích od sebe vzdálených asi 60cm, tak se vytvoří stinný porost, ve kterém se pruty nemají snahu větvit
 - ideální proutek má něco málo přes 1m, v bohatých přehnojených půdách vyrostou pruty i přes 2m, mají tak mnoho dužiny a málo rostlého dřeva, což pro klasické košíkaření není to pravé
- prutník je tedy vhodné paradoxně založit na chudé, suché a písčité půdě, spíše na plném slunci než na vlhkém až podmáčeném místě!

Sázíme:
- keřový souvislý porost: malé nařezané proutky (jen na dvě očka nad zem po 15cm od sebe) nebo
- stromkový souvislý porost: silnější pruty (asi 30cm do země a 50cm od sebe), které dole seřízneme do špičky a zapustíme opatrně do země, díry raději tlučeme předem něčím jiným, abychom je nepoškodili. Po zasazení zkrátíme ve výšce budoucí hlavy (babky).

Co dál:
První rok dobře zamulčujeme, aby nevysychaly a my neotročili se zaléváním, později už se to mulčuje samo svým listím. Pruty z první sezony v zimě sklidíme, ale ke košíkaření ještě nepoužíváme, nejsou ještě tak kvalitní a často moc malé. Každoročně sklízíme v době vegetačního klidu všechny pruty, jinak prutník zplaní! A pokud nekošíkaříme, použijeme je třeba k výrobě rozličných zahradních prvků, plůtků, treláží apod.

Ještě větším nadšencům doporučuju postupovat podle Marie Thun nebo jiného biodynamického kalendáře respektujícího fáze Měsíce ;) Myslím ten střih a sázení.

Jaro 2017
První ořez únor 2018

Tibetská houba - kefírová kultura

Kefírem se obecně myslí nápoj, který je vyrobený kvašením pomocí kefírové kultury. Existují dva druhy kefírové kultury. Jeden druh žije a rozmnožuje se v mléce, má mazlavou gelovitou konzistenci bílé barvy (vypadá jako malé měkké růžičky květáku) a krmí se laktózou, zatímco "krystalky" toho druhého (tibetské krystaly-na konci článku), žijícího ve sladké vodě, jsou pružné, průsvitné a křehké. Je to společenství různých druhů kvasinek a bakterií.

Více zde: http://www.uspesna-lecba.cz/tibetska-houba/
Kefírem se obecně myslí nápoj, který je vyrobený kvašením pomocí kefírové kultury. Existují dva druhy kefírové kultury. Jeden druh žije a rozmnožuje se v mléce, má mazlavou gelovitou konzistenci bílé barvy (vypadá jako malé měkké růžičky květáku) a krmí se laktózou, zatímco "krystalky" toho druhého (tibetské krystaly-na konci článku), žijícího ve sladké vodě, jsou pružné, průsvitné a křehké. Je to společenství různých druhů kvasinek a bakterií.

Více zde: http://www.uspesna-lecba.cz/tibetska-houba/
Kefír je nápoj vyrobený kvašením pomocí kefírové kultury. Existují dva druhy. Jeden se živí laktózou (tibetská houba), tedy mléčným cukrem a ten druhý (tibetské krystaly) cukrem, ovocem. Jedná se o společenství (kolonie) různých druhů kvasinek a bakterií velmi prospěšných pro naše zažívání a imunitu. Pěstuju si obojí, v tomto příspěvku se budu ale věnovat pouze tibetské houbě...


Kefírová kultura pochází původně z Kavkazu a Tibetu. Udajně je 5000 let stará. Prý kavkazanům zázračnou houbu daroval prorok Mohamed, kteří si ji chránili jako tajemství. Tamní původní obyvatelé ji používali jednoznačně k uchování nadojeného mléka a nepochybně se i díky ní dožívali extrémně vysokého věku!

 Co kefír dokáže v našem těle:
- zabraňuje hromadění a tím i hnití potravy ve střevech (problém především masožravců)
- odkyseluje organismus (paradox k dalším mléčným výrobkům, které jsou homogenizované, pasterované a zahušťované, tyto neskutečně zahleňují náš organismus a podporují vznik zánětů v těle)
- zbaví vás nežádoucích mikroorganismů ve střevech (kvasinky-zejména známá candida, bakterie a viry)
- významně stimuluje imunitní systém

Na co všechno pomáhá?
- nemoci nervů, dýchacích cest, žaludku a střev, žlučníku, jater, ledvin, krve, kůže, hojí záněty,brzdí vývoj metastáz, zpomaluje stárnutí, zabraňuje únavě....
- stimuluje imunitu a vitalitu organismu, spoustu nemocí tak ustojíte nebo se vám úplně vyhnou (jako mě např. chřipka, která skolila nedávno celou rodinu a já jen asi 3 dny pociťovala, že se o mě jako něco pokouší, ale nemá to sílu, no nic z toho nebylo...na děti je ten můj kefír moc kyselý :(

Může ho konzumovat i člověk intolerantní na laktózu (každý asi čtvrtý z nás), protože tam díky kultuře už není. Fermentací také dochází ještě k navýšení množství vitamínů, hlavně B12 a kyseliny listové, která se dnes doporučuje užívat hlavně těhotným ženám, nebo lidem s křečovými žílami. A také to, co si vegani musí hodně hlídat a přijímat často formou potravinových doplňků.

Postup výroby domácího kefíru:
30g kultury - asi 1-2 lžíce (zásadně nepoužíváme kovové lžíce!!!)
250ml kvalitního čerstvého mléka nebo pokud možno plnotučné v bio kvalitě ( hlavně ne to s dlouhou trvanlivostí, jinak houbičky nenarůstají)
Sklenici s mlékem a kulturou zakryjeme gázou nebo ubrouskem. Já používám menší zavařovačku, na kterou víčko jen položím. Je to kvůli nečistotám a případným muškám ;) Necháme 24h fermentovat při pokojové teplotě, nevystavujeme vysokým teplotám! Doporučuju jednou v tomto procesu promíchat, aby se všechna laktóza dostala k houbičkám. Ale nemusíte, zdrcnutý kefír s oddělenou syrovátkou vždycky pak promícháte. Potom scedíme přes plastový! cedník do jiné sklenice a houbu dobře propláchneme pod studeným proudem vody. Můžeme fermentovat další. Hotový kefír vydrží v ledni velmi velmi dlouho. Kyselost se dá regulovat množstvím houby a teplotou kvašení. Můžete zkusit 12h fermentovat při pokojové teplotě a zbylých 12h v lednici. Nebude tak kyselý. Dá se také fermentovat velmi pomalu jen v lednici, trvá to asi 7 dnů a je to východisko pokud někam odcestujeme nebo se s kefírem nechceme denně zabývat. Dlouhodobější varianta je usušit je nebo zmrazit, s tím ale nemám zkušenost.
Po asi 14 dnech houbičky zdvojnásobí svůj objem a je potřeba je oddělit nebo zvýšit množství mléka. Určitě tuto vzácnou houbu nevyhazujte a podělte se o ní s dalšími nadšenci.

Kefír konzumujte v množství a chuti vám příjemné. Já si dávám teď jednou denně asi 150ml velmi kyselého kefíru (ze dvou vrchovatých lžic kultury dolité mlékem ve 250ml nádobě). Je dobré a i žádoucí na několik dnů kefír vysadit, prostě intuitivně jak to cítíte. Také se můžou dostavit nějaké detoxikační příznaky, s tím je třeba počítat, např. vyrážka než se zregenerují střeva.

Přebytky nabízím pro zájemce ve svém apishopu na blogu ;)
http://www.apiastrum.cz/2018/03/prebytky-kvasnych-kultur.html

Nudle s žampionovou směsí a vejcem

Trochu jsem teď zanedbávala blogování a celkem se mi to nakupilo. Potřebovala bych nutně delší den, víc času na tvorbu a současně  netrpět pocitem viny, když ho všechen nedávám dětem. Taky víc spánku, protože jsem člověk, který dokáže malovat nebo číst si knihu do 2 ráno...
Mám něco jako neustálý proud nápadů a vizí. Rozjela jsem od nového roku několik projektů a další se pomalu ale jistě zhmotňují :) Mám z toho radost!
A kde beru pořád tu energii? Ještě takhle koncem zimy? Upřímně, zdravá strava a zdravá psychika budou vždy naším základním energetickým pilířem. Jak si ale dovedeme na míru tuto energii dávkovat je snad ještě důležitější. A jsme zase u toho, máme tu přece 4 roční období, na které bychom měli umět pružně reagovat... Držet konstatní výkon je o zdraví, a proto naslouchejte svému tělu :)
Tyhle nudle jsme měli v neděli k obědu, neskutečná dobrota! Přitom to byla spíš improvizace, protože jsem na nudle po asijsku neměla doma vše potřebné. Jinak hůlkami rozhodně nejím :) neboť to neumím, to jen pro tu fotku ;) Hůlkami jedí lidé v Asii jednak z tradice, ale prý je to dobré i pro trávení. Naberete totiž pouze takové množství, které je tak akorát sousto do pusy pro dobré rozkousání...


500g asijských pšeničných nudlí
2 lžíce ghí
2 velké červené cibule
6 stonků řapíkatého celeru
250g na plátky nakrájených žampionů
sušená rajčata
2 mrkve
miska mraženého špenátu (listy ne kaši!)
6 vajec
čerstvá petrželka nebo koriandr
mungo klíčky
sezam
omáčka shoyu

Nudle uvaříme podle návodu. Vejce uvaříme natvrdo a necháme vychladnout. Ve vyšší pánvi orestujeme cibuli. Nekrájíme jí tak na jemno, ale třeba na čtvrtměsíčky. Osolíme a přidáme žampiony, řapíkatý celer, rajčátka, kolečka mrkve a podlijeme asi 100ml vody. Přiklopíme a dusíme asi 10 minut, na závěr jsem vložila jen prohřát mražené listy špenátu. Nepřetáhněte ho jinak vám ošklivě zhnědne a pak spíš zatěžuje trávení. Mužeme promíchat v pánvi s nudlemi, pokud víme že to vše sníme hned čerstvé nebo servírujeme zvlášť. Jinak se totiž nudle rozmočí a obarví sosíkem. Dochutíme pravou sojovkou a servírujeme s vejci, čerstvou natí, klíčky apod.

Pórková polévka s dobromyslí zahuštěná pohankovou krupicí

Poupravená pórková z jednoho italského receptu ;) Pro dobrou mysl, bezlepková a zahřívací dobrota!


2 lžíce másla, ghí (případně také slunečnicový olej, ale nebude to ono;)
2 velké pórky
4 lžíce pohankové krupice nebo jakékoliv jiné
2l horkého zeleninového vývaru nebo vody
1 lžíce domácí vegety
1 lžíce dobromysli (oregana)
2 vejce
5 lžic parmazánu nebo kešuparmazánu (rozmixujete kešu, lahůdkové droždí a sůl ;)
200ml rostlinné smetany

Na tuku orestujeme na kolečka nakrájený pórek. Osolíme, zasypeme krupicí a za stálého míchání krátce opékáme. Zalijeme vývarem, přidáme vegetu a dobromysl, vaříme na mírném ohni asi 15 minut. Potom polévku odstavíme a vmícháme do ní dobře prošlehanou (ručně) vaječno-parmazánovo-smetanovou směs.

Poctivý zimní zeleninový guláš

Dlouho jsem nepostovala pořádné vege jídlo. Tak tady je, guláš se seitanem. Klasika, jednoduchost a velká dobrota. Omáčky v zimě hodně můžem!


2 velké cibule
3 stroužky česneku
ghí/máslo/olej
sůl
2 lžičky mleté papriky
2 lžičky meltého kmínu
2 lžičky majoránky
2 lžičky domácí vegety
200g rajčatového protlaku
1 hrst sušených hub
1 pórek
3 mrkve
400g seitanu (nakrájíme na nudličky)
ječná mouka nebo hraška na zahuštění

Nakrájenou cibulku osmahneme na tuku, osolíme a přidáme mletou papriku. Krátce orestujeme a vložíme protlak, na kolečka nakrájený pórek a mrkev, sušené houby. Promícháme s kořením a podlijeme 2 až 2,5l horké vody nebo zeleninovým vývarem. Stačí společně povařit asi 15 minut, na závěr zahustíme a vložíme na nudličky nakrájený seitan. Chvilku povaříme a odstavíme. Podáváme s rýží, těstovinami, knedlíkem, chlebem apod. Prostě klasika ;) Já zvolila bulgur, protože jsme ho dlouho neměli. Můžete ještě přidat kysané zelí, pickles nebo klíčky pro optimální výživu!

Dýňová smoothie bowl s kořením a vlašskými ořechy

K odpolední svačině. Prostě byla chuť na něco svěžího, něco raw. Docela jsem si oblíbila dýni zasyrova, obzvlášť ty moje vypěstované dýně Kambocha. Jsou větší a mají hodně masitou tlustou vrstvu dužiny, která po rozkrojení plodu ihned provoní celou kuchyň. Upřímně, kam se na ní hrabe prcek Hokkaidó.
Další věc, co bych chtěla zmínit, je nevhodnost zelených smoothie v zimním období!!!
Roste teď venku listová zelenina? Roste tu exotické ovoce? Opravdu si myslíte, že ovoce a zelenina z dovozu až bůhvíodkud, často stejně pěstované uměle (hnojiva, osvětlení..), vám dá to co tady a teď potřebujeme? Jste si opravdu jistí, že v zimním období chcete ochlazovat svoje tělo? Na to je ještě čas až třeba do období medvědího česneku a jarního čerstvého špenátu. Pokud chcete už teď začít pročišťovat tělo, začněte raději kopřivovým čajem a postěte se! Tento víkend to začne - masopust... Omrkněte také co lze lokálně sehnat a nekupujte drahé dovozové potraviny. Moc zdraví nám stejně nedodají a neustálou poptávkou celý proces podporujeme. Trošku mě mrzí, že lidi málo umí využívat místní zdroje, které jsou a budou pro tělo vždycky vhodnější. Stravovat se s respektem k ročnímu období a lokálním zdrojům osobně vnímám jako důležitý aspekt silné imunity. Příroda pulzuje v určitém rytmu, naše orgány podle ní a my bychom měli s ní, protože jsme její součástí.
Nejsem až tak radikální, nebojte ;) a proto se přiznávám rovnou, že máme doma čas od času banány, citróny nebo pomeranče. Není to pro nás ale nutnost, tzv. muss. Jsme schopní být o jablkách, máme závislost na kysaném zelí a šťáva z rakytníku úspěšně mizí. Spíž i mrazák nám schovává dary léta ze zahrady, ovoce, zeleninu a bylinky.
Jak to máte vy, takhle v zimě? Snažíte se jíst z lokálních zdrojů nebo preferujete exotiku a léto po celý rok? Nebo to kombinujete?


400g očištěné dýňové dužiny
250g sojového jogurtu nebo bílého jogurtu
2 lžíce medu
1/2-1 lžička dýňového koření
50g vlašských ořechů

Rozmixujeme dohladka ve výkonném mixéru a ihned podáváme. Ozdobíme ořechy, semínky a ovocem podle své chuti a preference.

Solné těsto jako modelína pro děti

Když děti marodí, je potřeba jim doma stále vymýšlet nějaké zpestření, jinak se unudí. Zvlášť když jsou zvyklé být hodně venku. Teploty jim sotva povolí a už by to chtělo na zahradu...


Mám od loňska sebrané tři recepty na domácí, ekologickou a bezpečnou, tvárnou modelovací hmotu pro děti. Dá se z ní vytvořit plno rozmanitých ozdob, dekorací, postaviček i prostornějších předmětů. K různým příležitostem a k různým ročním obdobím. Kdykoliv, protože je z toho co máme všichni doma ;) a úplně stejným způsobem jako se tvaruje z modelíny. Na internetu najdete i obrázky skutečných uměleckých děl, samozřejmě dospěláků. Znám to z Ekocentra v Mladé Boleslavi, kam chodíme s klukama do dětského klubu a od kamarádky.  Recepty jsem vyzkoušela a nakonec zkombinovala v jeden, který jsem si udělala po svém, protože už jsem znala "mouchy" jednotlivých typů:
- těsta s octem jsou hodně cítit a není to při práci s nimi moc příjemné
- těsta obarvená potravinářským barvivem obarvují dětem ruce i pracovní podložku, preferuji barvení a zdobení až hotového dílka
- konzistence nebyla vždy OK, vláčnost, trhání těsta, a taky praskání při vysychání

POSTUP:
2 hrnky hladké bílé pšeničné mouky
1 hrnek kuchyňské soli
1 hrnek vlažné vody (případně s barvivem)
1 lžíce oleje
(2 sáčky šumáků pro ještě lepší konzistenci, není nutné)

Dobře propracované solné těsto se chová jako velmi tvárná hmota, proto je ho potřeba asi 15 minut důkladně zpracovávat. Taková trochu posilovačka, kterou nejde ošidit jinak nebude ten výsledný efekt ;) Pokud je těsto příliš lepkavé, přidáme mouku a nebo naopak pár kapek vody. Hotové ho potom zabalíme do sáčku nebo zavřeme do krabičky, aby neoschlo a necháme ho odležet v lednici dalších asi 15 minut.
Při modelování může těsto rychleji osychat, takže pracujeme po částech těsta a snažíme se výtvor dokončit celý naráz. Potom dáme na bezpečné místo na podložce vyschnout, dál od topení. Rychlé schnutí způsobuje velké praskliny! Trvá to podle velikosti několik dnů i týdnů. Můžete vyzkoušet i sušení v troubě. Ztvrdlé  výtvory pak můžeme ještě pomalovat, nejlépe fixou, ale i temperami apod. Nepoužívejte ale moc vody a pracujte rychle, jinak se povrch příliš rozmočí. Můžete nazávěr také zafixovat nebo použijte rovnou akrylové barvy :)
Zbylé těsto jsem skladovala ještě dva týdny v lednici. Asi určitě vydrží i déle, nevím, my ho postupně spotřebovali. Každopádně je třeba ho vždy znovu důkladně propracovat!
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)